PILOTI

Miloslav Vrága
oberst

S RC modely létá více než 30 let. K modelářství jej přivedl otec. Začínal někdy kolem r. 1970 nejdříve s volnými modely, poté se přes upoutané dostal k první RC soupravě, což byl v r. 1976 Mars TX2. S ní prošel první řízené větroně a pokusy s motorovými modely. Poté následovaly amatérské čtyřkanály a první cvičné a poté i akrobatické modely. Nutno podotknout, že spolehlivost těchto amatérských souprav byla problematická a tak to byl navíc i výcvik ve stavbě dalších nových modelů. Tato praxe se hodila v pozdější době při stavbě a návrzích soutěžních speciálů. Po v ojně v roce 1972 s nástupem pylonového létání a spolehlivějších rádií Modela, se věnoval kategorii F3D a dosáhl v ní řady úspěchů. Kariéra byla přerušena na několik let stavbou rodinného domu. Po letech se k modelařině opět vrací a začíná létat nyní spíš pro radost a postupně se propracovává k obřím modelům a k jejich návrhům a stavbě. Stavba modelů je polovinou jeho modelářského koníčku, tou druhou je létání. A baví jej i létání na veřejnosti. Vždyť vystupovat začal už v letech, kdy ještě létal s upoutanými modely. Později na nejrůznějších dětských dnech, leteckých dnech a posději i na modelářských show.

 

Miroslav Kablásek
major

Modelaří od dětství, začínal s kity, poté s létajícími modely od upoutaných přes větroně až k RC motorovým. Mládí trávil v aeroklubu létáním na blaníku a po uzavření s r.o. manželství se věnoval dále jen modelařině. Postavil celou řadu modelů, jeho krevní skupinou jsou stíhačky druhé světové války. Měl snad všechny nejslavnější stíhačky WW2 a létal s nimi i na veřejných akcích. Patří k průkopníkům aerovleků, kterým se věnoval už v osmdesátých letech a dodnes vzpomíná na aerovleky, kdy vlečnou obstarávalo QBéčko na třiapůlku, které tahalo větroně do rozpětí až 2,5m. Patřil do závodního pylonového týmu Vrága - Kablásek. Postupně se začal věnovat obřím modelům, je znám svým tempestem se kterým létal ve skupině s Ivo Krylem. Nyní je nadšeným členem skupiny, předvádějící boje z období WW1. Dnes pro své kamarády vyrábí tolik potřebné piloty do obřích modelů.

 

 

Miroslav Horsák
captain

Modelařit jsem začínal v 9 letech v roce 1962, protože jsem bydlel 8 minut chůze od letiště v Kunovicích a moji rodiče pracovali v Letu Kunovice, to byl ten začátek vztahu a lásky k letadlům. Mé první modelářské výtvory byly malá letadla na gumový pohon a házedla postavená v leteckomodelářském kroužku v Kunovicích. V této době stavím i plastikové kity až do svých 18 let. V 15 letech stavím svého prvního upoutance a lítám na parkovišti před novým závod Let Kunovice, kde současně nastupuji do účení a poprvé si sahám na skutečná letadla. V roce 1970  stavím vlastní kostrukci 4 kanálové RC soupravy a prvního RC větroně Standart o rozpětí 2 m a  prvního motorového větroně na 1,5 det.Jena. Pak následuje stavba několika motorových modelů polomaket WW2 do 2 m. Na několik let přerušuji modelařinu pro výstavbu rodinného domku a studia a posléze i pro lítání na paraglidingu a po úraze z lítání se vracím v roce 1988 opět k modelařině a stavím hlavně pro nedostatek času z rychlostavebnic různé druhy modelů v rozpětí 2-2,5 m. Do skupiny pilotů WW1 mě v roce  2008 přivedli kamarádi z letiště pánové Vrága a Kablásek, kteří mi ukázali kouzlo těchto strojů. Proto jsem pořídil Bristola M.1C, se kterým se snažím spřátelit a dostat ho do ruky. V tomto létání jsem našel své kouzlo, i když dál pro mne modely WW2 jsou nepostradatelné. Létám pro radost, odpočinek a relaxaci.

 

Michal Cimbůrek
first lieutenant

Modelaří od ranného dětství, s RC modely letadel začal po roce 89, kdy koupil ve výprodeji první RC soupravu Modela. Prvním jeho RC modelem byl dvouplošník Safír od J.Fary s motorem MK-17. Postupně se propracoval od malých modelů až k obrům. Od začátku staví hlavně modely historických letadel, známé je například Kuňkadlo nebo Blériot. Se skupinou poprvé letěl v roce 2007 na akci v Plešnici, od roku 2008 po vyřešení „kanalizačních problémů“ zakoupením soupravy na 2,4GHz vystupuje pravidelně.

 

 

 

 

Laco Vašek
first funnyman

Z modelarinou som začal niekedy v rokoch 1979/80. Najskôr voľné modely a potom v roku 1981 prišla prvá amatérska súprava Mars. Vetrone som mohol konečne ovládať. Po asi roku som si kúpil trojkanálovú amatérsku proporcionálnu vysielačku a postupne som začal lietať s motorákmi. Niekedy okolo roku 1985 sme mali prvý elektrolet. Po vojenčine v roku 1987 som vymenil modely za ženy. Rozum som dostal asi po osemnástich rokoch. Od roku 2005 je so mňa čistý elektroletec. Lietam s akrobatmi a s kombatmi WWI 1:8. Chcel som si postaviť poriadny model z prvej svetovej na elektriku s rozpätím cca 2,2m. Zoznámil som sa s Karlom Prokopom, absolvoval sompár akcií bez modelu so skupinou a ten ma dokopal na model 1:2,8 a benzín 100ccm. A tak som sa v roku 2009 ocitol v skupine.

 

 

Kamil Šimon
lieutenant

Modelaří již od svých 13let. První okouzlení letectvím přišlo po zakoupení Komára na pohon gumovým svazkem. Pak následovaly první zkušenosti se stavěním modelů na gumu, volně létajících větroňů a modelů s pohonem na motor CO2. Ve svých 14ti letech za podpory rodičů zakupuje první čtyřkanálovou RC soupravu Acoms a staví svůj první RC model; volba padla na model Fénix od Járy Fary na motor MVVS 3,5ccm. Pak následuje stavba dalších RC modelů a v 16ti letech začíná sbírat své první zkušenosti v soutěžním létání, konkrétně s větroni kategorie RC-V2. Následuje soutěžení v kategoriích akrobatických modelů RC-M1 a RC-M2 a v roce 1996 přechází soutěžit do kategorie elektricky poháněných větroňů RCE7, ve které se v průběhu let stává několikrát mistrem a vícemistrem republiky. Nicméně od malička snil o létání s obřími modely. Na sklonku roku 2007 se mu konečně splnil sen zakoupením stavebnice obřího modelu Wilga, se kterým úspěšně vleká větroně svých klubových kolegů modelářů. Následně zakupuje i obří maketu větroně Duo Discus o rozpětí 5,5metru, čímž si plní další klukovský sen. V roce 2007 se potkává s Radkem Sukem a začíná sbírat své první zkušenosti s turbínou poháněnými modely, prvním se stává Albatros L-39. V polovině roku 2008 se díky Radkovi setkává se skupinou modelářů WW1 a totálně propadá kouzlu těchto strojů. Začátkem roku 2009 zakupuje ARF stavebnici modelu Bristol a 27.6.2009 na setkání obřích modelů v Bohuňovicích vzlétá ke svému prvnímu vystoupení se skupinou WW1.

 

Michal Němec

Lieutenant

 
   Poprvé jsem se dostal k modelařině kolem 12 roků a to s modelem Picolo. Po úspěšné stavbě jsem se vrhnul na další modely, Dana a Saper v kategorii A1 a A2 a absolvoval bezpočet místních dětských závodů. Následovala první koupě motoru MWWS 1,5 cm a můj první motorový model Citabria. Pak jsem začal výšky obdivovat spíše z vrcholů hor.

Cca po 28 letech mě můj kolega modelář Petr Liška přivedl zpět k létání. Koupě nového vysílače a první lety s Easy Starem mě opět tak nadchly, že jsem v modelářské činnosti začal pokračovat. První model, který se narodil v mé dílně byl Fly Baby na elektrický pohon. Následovala ARF stavebnice Piper a nějaké ty EPP. S modely z EPP létám také v recesistické skupině Výzkumného ústavu Valašského letectva. Asi po 2 letech létání s elektrickými modely na našem rodném letišti Juřinka ve Valašském Meziříčí jsem poznal kouzlo spalovacích motorů a to mě přivedlo ke stavbě větších modelů se spalovacím motorem 60-100 ccm. Následovala stavba 2 modelů DSA-1 Smith miniplane. Při létání s velkými modely jsem poznal ten správný adrenalin. Jelikož jsem příznivcem historických letadel z počátku letectví, zakoupil jsem od Martina Hubeného výřezy na Sopwith Pup v měřítku 1:2,75. Po roku stavby Pupa a velké toleranci mé ženy Lenky k mému času stráveného doma v dílně, jsem model v květnu 2015 dostavěl. Úspěšné zalétání proběhlo na letišti Juřinka a následující měsíc jsem v Kyjově s Pupem asbsolvoval svůj 1. let ve skupině GWFC.

Petr Skalický

Lieutenant

  Modelařil jsem od malička, tedy cca od roku 1978. Tenkrát ovšem většinou jen za pomocí papíru a smrkového dřeva, případně plechu. Auta, lodě, letadla, cokoliv zmenšené. Snění v tomto ohledu ukončila puberta a následně jiné koníčky a po pravdě, také manželství. Po dlouhé době nečinnosti v oboru modelaření, jsem se nenápadnými krůčky začal vracel zpět v okamžiku, kdy jsem se, kolem roku 2011, začal živit výrobou hudebních nástrojů, coby živnostník. Tužby z dětství se začaly zhmotňovat i díky znalosti práce s 3d kreslícími programy. Přidal se i 3D tisk a další technologické vymoženosti, které mě baví využívat. V okamžiku, kdy jsem poznal partu GWFC jsem byl doslova adoptován a začal létat s modely, o kterých jsem jako kluk pouze snil.
Člen skupiny od roku 2020

Karel Lutz st. Barbar
captain
Letání s rc modely se začal věnovat kolem roku 2003. Stál u počátků existence kategorie EPA a začíná se věnovat soutěžní kategorii RC kombat. V následujících letech se zúčastňuje soutěží této kategorie a také vrcholných soutěží Mistrovství světa. V roce 2009 pořizuje od Martina Hubeného model Sopwith Pup v měřitku 1:3 jenž ještě s velkou pomocí kolegy Ládi Kusého vylepšuje o maketové detaily. Po roce létání s tímto modelem se v roce 2010 připojuje na akci v Žamberku ke skupině a posiluje tím spojeneckou letku.
Od roku 2020 už v skupine nepôsobí

 

 

 

Karel Lutz ml. Speed
lieutenant

Společně s otcem se v roce 2003 začiná věnovat rc létání. Po té co si osvojuje pilotáž věnuje se soutěžnímu letání kategorie RC kombat, v této kategorii dosahuje mnoha úspěchů. Koncem sezóny 2009 pořizujé bilého Sopwith Pup v měřítku 1:3 a v roce 2010 na akci v Miskovicích se připojuje ke skupině.

 

Lukáš Cingr
lieutenant

Od roku 2020 už v skupine nepôsobí

Vladimír Cimbota
Lieutenant

K modelařině jsem se dostal někdy kolem 15 let kdy jsem začal stavět plastikové modely ,na internátu jsem se dostal k pravé modelařině kde jsem si zdokonaloval stavbu podle plánu modelář a nebo stavebnic Modela . V té době mi bylo jedno  jestli to plave nebo lítá a tak vznikl legendární Artur nebo rychlostní člun Mamba  pár modelu se stínovým trupem SUM a pak následovalo několik  modelu větroňů jako Vega 1+2 ,Lion  a podobné projekty v kategorii V2. Po nastoupení na vojenskou službu jsem od modelařiny upustil a začal se ji věnovat až po dálších 15 letech . Většinou se jednalo o modely z EPP nebo podobných materiálů pro nedostatek prostoru pro stavbu . Tento koníček jsem opět přerušil pro stavbu RD  po dostavění jsem získal prostory na svůj koníček.Dílnou prošlo několik modelů z EPP a nakonec jsem zakotvil u stavby větších modelů. Koncem roku 2012 jsem dostal první nabídku pro lety se skupinou to jsem odmítl pro nedostatek času a  že jsem nevlastnil žádné letadlo odpovídající velikosti a jeho dobovým zařazením. Od Radima Hnilici jsem nakonec někdy na jaře roku 2014 dostal výřezy na E-III a dal se do stavby .Ta trvala do června 2015.
Od roku 2020 už v skupine nepôsobí

Víťa Guryča

Modelařím asi tak od svých 12 let a prvním modelem, který jsem si troufnul postavit, byl větroň Picolo z darované stavebnice. Kupodivu létal. Postupně přibývaly další větroně a upoutance, přesně podle schématu: našetřit - koupit stavebnici nebo se pokus sehnat balsu. První RC soupravu jsem si pořídil z druhé ruky, tuším, že v roce1986, a určitě to byla Modela T6. No a v té době jsem se také seznámil s Mirou Kabláskem, který mně na bánovském letišti postupně učil létat. Byla to doba krásných QB-20. Dodnes také rád vzpomínám na laminátového Trenéra od Modely, osazeného MVVS 3,5 s bočním laděným výfukem. (Mimochodem: Trenér je dodnes v garáži a motor v dílně v šuplíku).

Problém s modelařinou nastal po nastěhování se do paneláku. Ale vyřešila to manželka, která mně přinesla plastikovou stavebnici se správným hecnutím, že v Hradišti bude Vánoční cena plastikových modelářů a že doufá, že model tam bude. Byl a potom ještě mnoho dalších modelů a na různých soutěžích včetně těch prestižních.

Časem se nám ale podařilo při přerozdělování společných prostor získat větší sklep a to už nemohlo být jinak, než že tam bude dílna a od té doby v tom zase lítám. A jsem rád, že už také se synem Šimonem. Jednou, když jsem probíral možnost stavby velkého modelu s Mirou, se zmínil, že když velký tak velký pro válku. No a potom už to šlo ráz na ráz. Konzultace s Milanem, Mirou, první sezóna s GWFC a první bojový let při vystoupení v Přerově.

Od konca sezóny 2016 už so skupinou nelieta ani v nej nepôsobí.

Svatoslav Hnilica

Moje první modelářské pokusy mají počátek ve 12. letech kdy jsem dokončil model větroně Albatros ze stavebnice Igra který začal stavět můj táta. Krátce na to jsem začal navštěvovat modelářský klub v Hodoníně kde při stavbě volných a později upoutaných modelů jsem získával první modelářské zkušenosti. V roce 1975 přišel první Rc model. Byl to větroň na jednokanál MARS. Pod vedením náčelníka klubu Víta Mastihuby jsme se s kamarády z klubu  zúčastňovali soutěží RC V1 a později RC V2 a F3B. Postupem doby přišlo mnoho úspěchů jak v místních soutěžích a také národních mistrovství či v žebříčku tehdejší ČSSR v kategorii Rc větroňů . V roce 1984 jsem se oženil a když se narodil první syn tak na soutěžení nebylo tolik času a moje aktivita se přesunula k motorovým modelům. Stavěl jsem (a taky rozbíjel, protože jsem byl víceméně samouk) modely na motory 3,5ccm a později 6.5ccm. Můj první velký model jsem postavil v roce 1993. Byl to dvojplošník Pressto o rozpětí 220 cm. Model jsem osadil motorem Webra Bully 35ccm a později Titan ZG 62 . V té době už začínal s modelařením i syn Radim a tak množství i velikost modelů začaly přerůstat rozměry naší bytové jednotky.  Řešila to až koupě rodinného domku, která sice na čas přibrzdila modelařinu, ale zase nám dala možnost mít vlastní dílnu a stavět větší modely. Společně s Radimem jsme pak učili létat i druhého z mých synů Svaťu mladšího a nedílnou součástí týmu je celou dobu i manželka Radka která nás doprovází téměř na všech akcích. Na jaře 2008 jsem přijal výzvu Karla Prokopa (Hondy) a Mirka Kabláska ,  nechal se zdravě „hecnout“  a přislíbil, že postavím model do „války“.  Můj původní úmysl byl postavit SVA 5 Ansaldo , ale  z časových důvodů jsem přijal pomoc a postavil „Pupíka“ z dílů které mi připravil Martin Hubený. Svůj bojový křest se skupinou  jsem absolvoval v roce 2009 v Bohuňovicích.

Vroce 2016 odlétá své poslední vystoupení a ve skupině dále nepůsobí.

 

Radim Hnilica

Karel Prokop

Modelaří od r. 1973, od svých osmi let. První zkušenosti sbírá stavbou kitů a papírových modelů, později staví stavebnice od Igry - Ray, Picolo, ap. Ve 13ti letech začíná s upoutanými modely, prvním je legendární Bažant od J. Fary s detonačním motorem MK 17. Pak přichází ke slovu motory MVVS 1,5 a taky první rádio, nechtěná klubová, totálně rozladěná Modela Digi. První výsledky se dostavují až po koupi dvoukanálu Acoms, poté létá s Modelou 6FM a s modely se žhavicí svíčkou a to bylo v roce 1984. Poté následovala 6ti letá pauza kterou využil k založení rodiny. V roce 1995 začíná opět modelařit, létá větroně a motorové modely. V roce 96 po setkání s otcem a synem Menclovými podléhá nevyléčitelné nákaze „obřími modely“, kterým se věnuje dodnes. Zde se datují jeho první vystoupení na veřejných leteckých akcích, kde s M. Menclem létají akrobatický aerovlek. Prochází i vývojem akrobatů s motory 80-160ccm a jako letitý mechanik Michala Mencla se řadu let věnuje aerovlekům jako vlekař i větroňář. V poslední době se věnuje modelům z první světové války. Získává zálibu v exotických benzínových pohonech. V oblibě má benzínové čtyřtakty, reduktor i klasické dvoudobé motory pokud možno značek, které nejsou zcela známé. Používá ponejvíce motory MVVS, kterým zůstává věrný dodnes. Do skupiny WW1 vstupuje v roce 2007 s modelem Fokker DVII a velmi úspěšně se řadí do programu. Řídí se krédem: velké eroplány jsou lépe vidět, lépe se řídí a jsou hodnější než malé.
V skupině momentálně nelétá .

Tomáš Vlček

Tomáš začal modelařit již v dětství. Stavěl  kity a dřevěné lodě. S RC modely začal v roce 1991, kdy se mu splnil sen a koupil si z jedné z prvních výplat čtyřkanálový vysílač. Vždy ho více bavilo modely stavět než s nimi létat, tak většinu modelů stavěl sám nebo se na stavbě podílel. V průběhu devadesátých let postavil mnoho modelů od malých až po „velké benzínové“. Velké tehdy znamenalo trochu něco jiného než dnes. Obrem byl i jeho Super Star s rozpětím 2,2m. Vždy měl rád polomakety a makety vojenských letadel. Prošlo mu rukama mnoho stíhaček z druhé světové války. Vrcholem se stal Hawker Tempest s rozpětím 2,6m. Na konci devadesátých let mu učarovaly elektrolety. V té době budoval rodinné zázemí. Z finančních důvodů velká letadla prodal a soustředil se na menší elektrovětroně a rekreačně větroně F3J. V průběhu let se propracovával stále k výkonově větším elektroletům. Nejprve první hotlinery a dále již polomakety skutečných letadel. Z počátku to byla letadla s pohonnou jednotkou s výkonem do 2kW a dnes již běžně využívá i pohonné jednotky s výkonem cca 6 kW. Větroně F3J – pampeliškáře neopustil a tvrdí, že je to jediné letadlo které se musí opravdu řídit. Občas si přes zimu zalétá s F3J soutěžně zimní ligu. Také si někdy rád zalétá, jak sám říká „pro zbystření smyslů“, s vrtulníkem. Ke skupině se přidal na jaře 2008 se svým Sopwith Pupem. 
V skupině momentálně nelétá .

Radek Suk